Billboart Gallery 2013
Hlavním tématem výstavního projektu Billboart Gallery pro rok 2013 je městské prostředí a jeho obyvatelé, zaměřené především na Ústí nad Labem.
Každý den tisíce obyvatel města Ústí nad Labem jde po ránu do práce, do školy nebo jen tak prochází městem a večer se vracejí zpět. Jejich cesty vedou většinou kolem stejných domů, výkladních oken, parků a plotů. Tam a zase zpět. Každý den, měsíc co měsíc, stejnou cestou. Zřídkakdy lidé mění běžný směr své obvyklé cesty.
Rozhodly jsme se využít tři městské billboardy, jako zrcadla, ve kterých se odráží všední život i s jeho účastníky. Nastavením zrcadla jejich běžnému životu, který bývá často monotónní a jednotvárný aniž by si to lidé sami uvědomovali, můžeme konfrontovat problémy, které ve společnosti existují, ale nemluví se o nich. Skrze vystavená díla bychom rády ukázaly trochu jiný pohled na město a jeho život z perspektivy, kterou běžní obyvatelé ze svého pohledu nevidí.
Každý z vystavujících umělců, mluví osobním vizuálním jazykem s kolemjdoucími o známých tématech. O všedním a ideálním, sociálním a estetickém. Každý divák bude moci na billboardech najít osobní oslovení nebo známou situaci, vyřčenou uměleckým jazykem.
Kurátorky:
Alexandara Slesareva, Tereza Kopecká, Michaela Šarköziová
Petr Motyčka / Lada / 2006
Horáková visí!
Čurda informuje!
Palach hoří!
Na začátku letošního roku uběhlo 20 let od založení samostatné České republiky a mnoho významných institucí klade k diskuzi otázku, co je vůbec češství, jaké jsou naše hodnoty a které jsou ty pravé ... Jednu z odpovědí nalézáme v sérii obrazů Petra Motyčky s názvem LADA.
Autor odkazuje k nelichotivým událostem z historie českého národa. Povětšinou přívětivě chápaný Ladův styl je zde konfrontován se stinnými momenty událostí, jakými bylo oběšení Milady Horákové, upálení Jana Palacha 16. ledna 1969 a zrady parašutisty Karla Čurdy, jenž nacistům odhalil úkryt svých spolubojovníků, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. Autor tak divákům nastavuje poněkud drsné kritické zrcadlo, nevyhýbaje se přítomnosti národnostních podtextů. Motyčkova práce je jedním z dalších projektů, které pracují s podprahovou vizualitou a
sdělením světa masmédií a reklam.
Ke stylu Josefa Lady:
"Užití stylu Josefa Lady funguje v Motyčkově cyklu jako obecně sdělný komunikační kód, v české společnosti snadno srozumitelný. Do kulis utopického vesnického prostředí, spojeného se vzpomínkami z dětství však autor (Petr Motyčka) vkládá traumatické okamžiky českých dějin. Konflikt obou rovin nás upozorňuje na to, jak si nežádoucí historická témata líbivě upravujeme, abychom se s nimi nemuseli poctivě a bolestivě vyrovnávat.", viz http://www.kultura21.cz/vytvarne-umeni/5733-josef-lada
Milan Mikuláštík: Bez názvu 2011
Palestinský konflikt a případ amerického vojína Bradleyho Manninga, který je nyní vězněn za údajné napomáhání nepříteli během války v Iráku. Písmo neslyšících s ohledem na text, jenž je vystaven na billboardové ploše, koresponduje s lidskou schopností vytěsňovat/neslyšet/neposlouchat témata, která nějakým způsobem názorově rozdělují společnost. Ač se zdá být samozřejmé, že za odhalení pravdy a nastolení spravedlnosti by měla veřejnost křičet, z důvodu neznalosti pravdivých faktů a pod nátlakem veřejných médií se o těchto problémech raději mlčí.
Hořící Říšský sněm vzplanul v Berlíně roku 1933. Dodnes není jasné, kdo požár založil, nicméně nastupující nacistický režim označil událost jako komunistickou vzpouru a využil ji k dalším represivním krokům k posílení moci Hitlera.
Historie, učitelka života?
Jakub Geltner: Project 01: Phase II
Takto digitálně upravená realita tvoří druhou část fiktivního developerského projektu, kde autor svou navrženou paradoxní krajinou naráží na nesmyslnost mnoha stavebních počinů v posledních letech.
Fotomontáže jsou pokračováním projektu Project 01: Phase I, která byla prezentována v prosinci roku 2012 v galerii Emila Filly v rámci soutěžní výstavy Exit/2011.
„Černýlesklýtvrdý“/2011
Objekt, který ukojí Vaše smysly.
Jakub Geltner je studentem posledního ročníku Ateliéru Nových médií na pražské AVU pod vedením Markuse Heumera. Ve své tvorbě se zabývá především prostředím města a prvky, které jeho obyvatele pomalu degenerují, manipulují a odstavují od přirozeného života. V jeho díle se často objevuje prvek multiplikace jakožto známka nenasytnosti městské civilizace, někdy nám při pohledu zatrne, jindy se musíme pousmát.
Billboart Gallery 2012
„Masmédia nás zahlcují schématy, atributy vytrženými z kontextu tak, že člověk zná pouze simulované obrazy a pravé přestává hledat. To jsou také důvody, proč dnes není snadné vytvořit „něco“ ve smyslu obecných hodnot, se společným jmenovatelem pro umění, vědu a politiku. „Něco“, co by bylo současné „krásné“, „pravdivé“ a „dobré“ a co by jako obecně platný kód překonalo krizi kultury – umění, vědy a politiky.“
Marta Smolíková in: Orbis Fictus, str.162 – 163, Praha, 1996 (Vilem Flusser, Za filosofii fotografie, Praha 1994)
Konceptem výstavního projektu Billboart Gallery pro rok 2012 je upozornění na společensky nereflektovanou pokleslou vizuální gramotnost. Je dnešní mladá generace schopna dekódovat vizuálně předávané informace a nalézat skryté kontexty – podstatu věcí? Sami nejsme často způsobilí na první pohled identifikovat pravou skutečnost, právě díky tomu, že se předměty či obecně předkládaná fakta maskují za něco, co zkrátka nejsou. Tento odlesk skutečnosti, klam a mystifikace jsou přesně tím, co by měl být člověk od základní/střední školy schopen rozlišovat, kritizovat, třídit a přehodnocovat. Tématem Billboard Gallery 2012 je tedy ono nejisté – faleš vedoucí k manipulaci – „Něco tu nehraje“
Kurátoři: Ondřej Kamenický, Marie Vítková, Veronika Zajačiková
Czakra / Bez názvu
Koncept aktivistické ústecké skupiny Czakra vychází ze srovnávání určitých regionálních a historicky se opakujících tendencí města Ústí nad Labem. Fotografie demolic, chátrající budovy bývalé nemocnice a zašlý symbol srpu a kladiva mají mimo jiné kriticky poukázat na prvoplánové zásahy do veřejného prostoru v současné době.
Jakub Mareš / Kódy
Voda, vzduch, vítr, zdraví, nemoc, pomoc, den, noc, nebe, komerce… Pojmy, jež svým významem tvoří svět kolem nás.
Tereza Trautmannová / Reality show
Fotografie osamělých televizních obrazovek, vytržených z typické domácí atmosféry dnešního rodinného života jsou dílem čerstvé absolventky Ateliéru reklamní fotografie Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Autorka se pozastavuje nad dnešní dobou, ovládanou multimédii, jejichž služby využíváme prakticky nepřetržitě a těžko si dovedeme představit život bez nich. Sledujeme tento imaginární svět a postupně se jím necháváme pohlcovat. Činnost, která ovládla náš svět, je sledování obrazovky. Hledíme na tuto plochu a postupně nevnímáme svět kolem sebe. Informace, které k nám plynou skrze obrazovku do hlavy, nás ovládají a mnohdy i otupují. Hrůzy v reálném světě nás často už přestávají děsit, protože jsme zahlceni krví a smrtí z této falešné reality.
Skutečnost se tedy Tereza Trautmannová rozhodla aplikovat do prostředí, ve kterém je také jistá dávka napětí- stojíme na okraji vyhlídky a vnímáme velkolepost krajiny. Krajiny, které jsme součástí. Soubor fotografií tak tvoří fikci- televizní průhledy totiž realitě nový rozměr nedávají, ale násobí ji. Tak pojďte dál a udělejte si pohodlí…
Aleš Loziak / Klišé
Posledním projektem z cyklu „Klišé“ pod kurátorským vedením Michaely Spružinové je fotografická instalace Aleše Loziaka. Za ústřední téma si autor vybral krajinu jakožto stěžejní motiv pro vyjádření klasického klišé v oblasti umělecké fotografie. Klasické malířské motivy doby romantismu zde Aleš Loziak parafrázuje a multiplikuje dle možností fotografického média tak, aby vynikla patetičnost samotného námětu.
Snímky sice působí kompozičně zajímavě, avšak obsahově jsou jasně čitelné. Nechybí jim patos romantiky (pohled na zapadající slunce nad činžáky), určitá dávka tajemnosti (osamělý muž v otevřeném poli, otáčející se kamsi za sebe) i pokus o vtip (trojice odpočívajícího skotu na pastvě). Částečně stylizovaná dlaždicová metoda (podobná jako v případě opakovaného tématu na ploše monitoru) téma klišé už jen znásobuje.
Jana Štěpánová – One of us
Jana Štěpánová / Billboart Gallery Europe v Ústí nad Labem
NÁZEV VÝSTAVY: „One of us“
MÍSTO KONÁNÍ: Billboart Gallery Europe, Velká Hradební 13, Ústí nad Labem
KURÁTOR: Michaela Spružinová
Projekt s názvem „One of us“, který bude na podzim letošního roku prezentovaný prostřednictvím BGE (Billboart Gallery Europe v Ústí nad Labem), vytvořila bývalá absolventka FUD Jana Štěpánová. Tato umělkyně se věnuje především queer tematice.
Projekt „One of us“ byl pro BGE zhotoven téměř „na míru“. Na jaře letošního roku byl prezentovaný na pražské výstavě „Comming Soon“ kurátorky Tamary Moyzes. Štěpánová absolutně využila potenciál veřejného prostoru, který jí BGE nabízí. „One of us“ je skutečnou tipovací soutěží. Prostřednictvím sms nebo webových stránek si veřejnost může tipnout, kdo je lesba, kdo není muž a kdo není žena z vyfotografovaných osob. Forma projektu, v nás evokuje běžnou reklamu. Ve skutečnosti se však jedná o obsahově bohatý repertoár sexuální identity. Fotografie zobrazují osoby, na kterých nevidíme nic „jiného“. A právě tento detail napomáhá určitému napětí a nadsázce, se kterou Štěpánová pracuje. Umělkyně svým projektem reflektuje stereotypy ve vizuálním vnímání lesbiček, transsexuálů a gayů.
O projektu se dozvíte i prostřednictvím inzerce v denním tisku.
Projekt One of us
www.one-of-us.cz
Vidíš tři chlapy? Vidíš tři ženské? Věř, že jeden z nás není muž a jedna z nás není žena a co víc, jedna z nás není lesba. Tipni si, kdo. Hlasovat můžeš buď pomocí sms, nebo na www.one-of-us.cz. Mrkni také na Facebook: One of us. Najdeš tu víc fotek i diskuzi nad tématem.
Zahrajte si a tipujte! Poznat v davu ženy a muže, ty s „naší“ sexuální orientací je přeci jednoduché, děláme to všichni a potřebujeme k tomu pouze pár vteřin. Někdy stačí pohled do tváře, jindy silueta, gesto, výška hlasu, abychom si touto základní informací byli naprosto jisti. Mám stejný názor jako ostatní, nebo se můj výrazně liší? Proč nezkusit hlasovat a soutěžit s ostatními? Více na www.one-of-us.cz.
Jan Šrámek – Billboart Gallery Europe
Naše "Klišé" je náročnější v tom, že je reflektováno skrze umělecká díla. Vybraní umělci zpracovávají tento pojem ze všech možných úhlů pohledů. Jan Šrámek je absolvent FaVU v Brně, studoval pod vedením doc. Václava Stratila.V oblasti elektronické hudby a obrazu jej známe pod pseudonymem VJ Kolouch.Je zakladatel umělecké skupiny Anymade. Na FaVU se věnoval převážně malbě, ale postupem času začal experimentovat s vektorovou grafikou a animovaným filmem. Společně s Filipem Cenkem je autorem konceptu projekcí pro skupinu MIDI LIDI, s nimiž někdy vystupuje.
Projekt "Sídliště" reflektuje bezprostřední okolí měst, jako je Ústí nad Labem. Obrovská paneláková sídliště vybudovaná během 70-let se rozprostírají po hřebenech našeho města. Šrámek využívá jednoduché vektorové grafiky ve prospěch svého "žánru". Šedost, pocity osamělosti a dezorientace jsou vyjádřeny jednoduchým motivem. Města Severních Čech jsou ve většině případech asociována skrze svá sídliště a zdevastovanou krajinou. Grafika vytváří nekonečné rastry architektury brutalismu. Letecké záběry umocňují pocity odcizení a prázdnoty. Projekt "Sídliště" naplňuje klišé "Ústí je panelákový město" svou kontextualizací, čitelností a osobitým charakterem.
Billboart Gallery Europe – 2011
Zastřešujícím tématem pro rok 2011 projektu Billboart Gallery Europe je pojem "Klišé" (wikipedie:Klišé (z fr. cliché) znamená obtisk, identickou kopii, stereotyp. V původním významu v typografii znamenalo destičku s neměnným, často opakovaným textem, která vznikla jako otisk sazby a nemusela se znovu sázet. Později štoček, destičku s vystouplou kresbou nebo obrázky pro tisk z výšky (knihtisk). Odtud v přeneseném významu myšlenkový stereotyp, často opakované spojení představ nebo slov. Nejčastěji otřelá metafora, která bezmyšlenkovitým opakováním ztratila smysl a stala se konvenční banalitou a frází. Vyskytují se hlavně v novinářské a politické řeči, ale jsou i odborná, výtvarná nebo filmová klišé.
Nick Buxton – Billboart Gallery Europe
Kateřina Malotínová – Billboart Gallery Europe
V červenci 2010 prezentuje Billboart Gallery Europe práci Kateřiny Malotínové, studentky ateliéru Fotografie FUD UJEP. Kateřina Malotínová svou prací poukazuje na hotel Máj na Severní Terase, který je dlouhodobým problémem města Ústí nad Labem. Autorka pracuje s dokumentací pokročilé devastace interiéru v kontrastu s vizualitou původních propagačních materiálů hotelu. Upozorňuje tak na situaci, kterou místní obyvatelé označují jako “ostudu města“.
O současném stavu hotelu Máj se můžete dozvědět více informací např. z článků na následujících odkazech:
