Bára Čápová: INKA
Altán Klamovka, Praha
vernisáž se uskuteční 16. 10. 2018 v 18:00, výstava potrvá do 10. 11. 2018
kurátorka: Lenka Sýkorová
Doprovodný program v sobotu 10. 11. 2018:
14–16:00 výtvarná dílna pro děti, 16–17:00 komentovaná prohlídka k výstavě i k výstavní činnosti Altánu Klamovka
doprovodná akce k vernisáži v rámci projektu actiongalleries.info
Vaida Stepanovaitė: one hikes the trail with her dog Cooper
Putovní projekt Kabinetas litevské kurátorky Vaidy Stepanovaitė bude prezentován v Altánu Klamovka v návaznosti na předchozí performativní události konané po celé Evropě. V Praze proběhne část výzkumu se zacílením na prostorový potenciál dané galerie z pohledu jejího okolí a města, ve kterém se nachází, v kontextu konkrétního projektu Kabinetas, ale především pak v návaznosti na běžný výstavní program Altánu Klamovka. Tím je otevření výstavy Barbory Čápové s názvem INKA, jejíž vernisáž je tak obohacena o doprovodný program formou performativní diskuze a to na parafrázi „one hikes the trail with her dog Cooper“ s odkazem k textu Daniela R. Williamse a Josepha G. Champa v kapitole Performnig Leisure, Making Place: Wilderness Identity and Representation in Online Trip Reports v odborné publikaci Landscape of Leisure: Space, Place and Identities .
————————–
Barbora Čápová je absolventkou v magisterském stupni Ateliéru Performance pod vedení Jiřího Kovandy na FUD UJEP v Ústí nad Labem a v bakalářském na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby na PF Univerzity Hradec Králové pod vedením Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové. V současné době studuje doktorandské studium na FUD UJEP v Ústí nad Labem, ve kterém zkoumá pojem umělec – kurátor v rámci vývoje českého vizuálního umění od roku 2000 po současnost se zacílením uchopit hranice tohoto pojmu jak po tvůrčí, tak kurátorské stránce. Na základě toho byla vyzvána k výstavě pro Galerii Altán Klamovka, kde se prezentuje svojí aktuální tvorbou.
Autorka dlouhodobě pracuje se vzpomínkami, jako jedním z nejdůležitějších segmentů lidského života. Fascinuje ji přítomnost na pozadí fenoménu paměti, a jak s ní zacházíme v oblasti vizuální kultury. Fáze rozpomínání Barboru Čápovou přitahuje pro svou fragmentálnost. Vrstvy paměti se prolínají na subjektivním a objektivním rozhraní odžitých událostí a formují naši aktuální osobní i společnou identitu. Hledání střípku pravdivosti tak podléhá fenoménu aktuální podobě paměti. Autorka ve své tvorbě pracuje s ready-mady, které sebou nesou paměť materiálu a užití na pozadí fetiše. Vzhledem k tomu, že se mnohdy jedná o zděděné objekty, tak jsou plny i osobní paměti. Převedením každodenních věcí do vizuálního umění Barbora Čápová artikuluje vlastní estetický záměr situací, které iniciují další nové vzpomínky bez návaznosti na původní reálný doklad osobní historie.
Výstava Inka pro Altán Klamovka odkazuje ke vzpomínce babičky autorky. Fragmenty její přítomnosti neustále zůstávají v autorce a generují celou řadu útržkovitých vzpomínek. Pospojováním těchto fragmentů dochází až k osobní mytologizaci dané osoby, jejíž příběh se rozhodla autorka převyprávět pomocí předmětů, které k ní v posledních letech života neodmyslitelně patřily a utvářely její osobitost. Krajka nesoucí stopy mnohahodinové práce je na výstavě uchopena jako kresba na průsvitných plastikových fólií, jež odkazuje jak po formální stránce k materiálu plastových ubrusů, tak obsahově k osobní mytologii, a to prezentovanou formou demonstrace rukodělnosti a vášni k dané technice. Spolu s vystavenými objekty autorka návštěvníka vtahuje do nově vzniklého prostředí modelující společný svět vnučky a babičky, který je v zásadě univerzální a může v každém z nás vzbudit osobní vzpomínky.
Lenka Sýkorová
——————————–
více k projektu Vaidy Stepanovaitė: one hikes the trail with her dog Cooper
Vaida Stepanovaitė se odkazuje k textu tiskové zprávy k výstavě INKA, kde je deklarován zájem Barbory Čápové o práci se vzpomínkami a jak s ní zacházíme v oblasti vizuální kultury, kdy se vrstvy paměti prolínají na subjektivním a objektivním rozhraní odžitých událostí. Vaida navrhuje, aby se s tímto prohlášením zacházelo z pohledu časového a prostorového. Odkaz na túru se psem Cooperem, jak již bylo poznamenáno, vychází z tezí o volném čase v návaznosti na dané místo. Metaforicky pes následuje horolezce, který se snaží najít cestu na druhou nejvyšší horu. Ten nasbíraný materiál po cestě sdílí se svou komunitou založenou na internetu, a tak si legitimizuje vlastní historii, vytváří si prostor a místo pro sebe, aby stvrdil vlastní identitu. Osobní narativ je tak vyprávěn, současně je předáván i ostatním z komunity, a tak je osobní prostor vytvořen a přeměněn na místo paměti.
Pěší turistika odkazuje k experimentálnímu putování a strukturování, zvláště s ohledem na veřejný park – místa pro volný čas, kde je umístěna i Galerie Altán Klamovka. Zvídavý i předem nedefinovaný formát performativní diskuze v rámci zahájení výstavy INKA je obratem formátu performativní přednášky, která je obvykle užívána v oblasti výtvarného umění. Pracuje se zde s potenciálem očekávání komentovaného prohlížení si dané výstavy, které je v režii daného kurátora. Spontánní doprovodný program vedený Vaida Stepanovaitė v Altánu Klamovka nabourává mechanismy běžného galerijního provozu a z celé akce vznikne materiál, který je zamýšlen k přepracování do textové dokumentace a bude zveřejněn na webových stránkách projektu Kabinetas.
Vaida Stepanovaitė je nezávislou kurátorkou putovního projektu Kabinetas založeného na principu série událostí. Vaida působící mezi Berlínem, Litvou a všude. V tomto roce zkoumá problematiku Embodied Space, kdy se zaměřuje na netělesné nebo nehumánní ztělesnění v kontextu aktuálního pojmu post-humanismus a to v intencích nástroje pro experimentální průzkum produkčních dovedností, které ještě nebyly objeveny. Zkoumá, co ve skutečnosti představuje prostor ve smyslu společensko-fyzického vytváření prostoru. V rámci cyklu se uskutečnily různé dočasné performativně-prostorové situace: na benzínové pumpě v Kodani, ve veřejném prostoru v Berlíně, na dvorku kulturní instituce v Kaunasu v Litvě, na tureckém trhu v Berlíně, na večírcích a v rozhlase ve Vilniusu (Litva) a na cestě vlakem mezi Amsterdamem a Maastrichtem. Projekt se pohybuje podprahově a na hraně nebezpečí ilegality. Projekt běží pod vedením Vaidy Stepanovaitė a Ruty Stepanovaitė ve spolupráci dalšími kurátory.
—————en
Altán Klamovka Gallery, Prague
The exhibition will run until November 10, 2018.
Curator of Gallery: Lenka Sýkorová
Accompanying program on November 10, 2018: 2:00 – 4:00 p.m. – animation workshop for children, 4:00 – 5:00 p.m. – commented viewing of the exhibition and the exhibition activity of Klamovka Pavilion.
Accompanying program of the opening building upon the previous project actiongalleries.info
Vaida Stepanovaitė: one hikes the trail with her dog Cooper
Building upon the previous stagings of performative events around Europe, the planned spatial research of the city and mostly, Barbora Čápová’s exhibition INKA – an open-ended, loosely formatted performative discussion one hikes the trail with her dog Cooper by Vaida Stepanovaite (Lithuania) is planned to adapt to the exhibition opening.
——————————————————
Barbora Čápová has a master’s degree from the Performance Studio led by Jiří Kovanda at the Faculty of Art and Design of Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem and a bachelor’s degree from the Department of Art, Visual Culture and Textile Studies led by Dušan Zahoranský and Pavla Sceranková at the Faculty of Education of the University in Hradec Králové. She is currently enrolled in the PhD program at the Faculty of Art and Design of Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem and researches the term “artist–curator” in the development of Czech visual art from 2000 to the present, focusing on the dividing line of this term from the point of view of an artist and a curator. This is why she was invited to present her current artwork in the Altán Klamovka Gallery.
The artist has been working for a long time with memories as one of the most important part of human life. She is fascinated by the way the present is affected by memories and how we treat them in visual culture. Barbora Čápová is interested in the phase of reminiscing for its fragmentariness. Memory layers blend together with the subjective and objective divide of what we experienced and form our current personal and collective identity. The search for a piece of truth is thus subject to the phenomenon of current memory. The artist works with ready-mades that embody the memory of material and use on the background of fetish. Since these are often inherited objects, they are full of personal memory. By using everyday items in visual art, Barbora Čápová articulates the actual aesthetic intent of situations that initiate new memories that are not linked to the original factual evidence of personal history.
The exhibition Inka for the Altán Klamovka Gallery refers to the artist’s memories of her grandma. Fragments of her presence are still alive in the artist and generate many fragmented memories. By connecting these fragments, the artist creates a personal mythologization of the person, whose story she decided to tell, using items that became an essential part of the person’s later years and that were a part of the person’s individuality. The lace that bears witness to many hours of work is presented at the exhibition as a drawing on transparent plastic foils that refers to the material of plastic tablecloths (form) and to personal mythology (content) by demonstrating handcraft and passion for this technique. Through the exhibited objects, the artist draws visitors into the newly created environment showing the mutual world of the granddaughter and the grandma that is in fact universal and can trigger our own personal memories.
Lenka Sýkorová
————————————-
more infromation to Vaida Stepanovaitė: one hikes the trail with her dog Cooper
Delving into the statement of the artist’s fascination by the way the present is affected by memories and how we treat them in visual culture, as well as how fragmented memory defines our current personal and collective identity, Vaida proposes to treat it as a spatializing act. The reference of a hike and a dog named Cooper is borrowed from the thoughts on how leisure is performed and a place is made, proposed by Daniel R. Williams and Joseph G. Champ in a volume Landscapes of Leisure: Space, Place and Identities. The dog is following the peak bagger who is trying to find his way onto the second-to-highest mountain top. Collecting material along the way to share it with the so-called Internet-based community, he thus legitimizes his memory, making a space and a place for himself to affirm his identity. A personal narrative is told, and then retold by others; the personal space is made and then remade into a place of memory.
Hiking the trail denotes the proposed experiential wandering and structuring; especially considering the setting of a public park in the city as a place of leisure, arguably as well as a gallery itself. The curious and yet undefined format of a performative discussion is an inversion of a performative lecture that has become so utilized in the contemporary arts, and also a slight inquiry into a commented viewing that is proposed later in the exhibition by its curator. The collected research material is intended to be translated into a textual documentation after the event.
Vaida Stepanovaitė is a curator of a nomadic project space Kabinetas that operates between Berlin, Lithuania and everywhere. This year in its curatorial cycle Kabinetas is exploring the problematics of Embodied Space sometimes shifting the focus on the ‚unbodied‘ or non-human embodiment as an experiential tool for the knowledge production, of the yet unknown. The cycle has gone through various temporal performative-spatial situations: at ex-gas station in Copenhagen, a project space and a public square in Berlin, a cultural institution’s backyard in Kaunas (Lithuania), a Turkish market in Berlin, a daytime rave and internet radio waves in Vilnius (Lithuania), and further going to a train ride between Amsterdam and Maastricht. Usually staying in the footnotes and working off the beaten path with some risky deception in mind, Kabinetas acts as a space in space, gladly without one to call its own. Run by Vaida Stepanovaite and Ruta Stepanovaite with collaborating curators joining frequently.
https://kabinetas.com
The research is kindly supported by Lithuanian Council for Culture.