Svou tvorbou tématizuji dlouhodobý zájem o tělo v bohatosti jeho tvarových charakteristik. Přitom se nevyhýbám partiím, tradičně se těšícím největší pozornosti z hlediska posuzování ženské krásy. Pečlivě skládám už dříve použité střepy skla a v nesmírně pracném a náročném postupu je posunuji do roviny unikátních objektů – tavených kolorovaných plastik, které se podobně rozcházejí s fenoménem dokonalosti a krásy, jenž je s nimi zpravidla spjat. Vzájemnou fúzí dvojice na pohled nesourodých zájmů ještě více zdůrazňuji smysl překračování norem a vnímání absurdnosti obrazů, kterými jsme svědky. Svérázný jazyk postavený na tvarové podobnosti běžných předmětů, značek a ženských křivek rozehrává důmyslnou hru paradoxů a rozšiřujících pohledů, kterých je více než potřeba. Nově vytvořené příběhy o kráse a skutečných tvarech získávají na atraktivitě pohledu nejen díky originálnímu pojetí ale i co do jejich ideové roviny i výsledného zpracování v materiálu.
Michaela Spružinová (1983) je absolventkou ateliéru Sklo Ilji Bílka na FUD UJEP v Ústí nad Labem. Její tvorba tematizuje dlouhodobý zájem o tělo v bohatosti jeho tvarových charakteristik. Recykluje odpad ze skláren, který v nesmírně pracném a náročném postupu posunuje do roviny unikátních objektů – tavených kolorovaných plastik, které se podobně rozcházejí s fenoménem dokonalosti a krásy, jenž je s nimi zpravidla spjat.
