Horror Vacui
2015
instalace, sklo
Každé svátky moje babička umývala parádní sklo z vitríny a vyprávěla příběh týkající se servisu zelených skleniček s malovaným dekorem. Servis byl prý „po Němcích“ a nebyl kompletní. Scházela mísa na bowli (nevěděl jsem vůbec, co to znamená, ale znělo to dostatečně exoticky). Při leštění skleniček babička pokračovala ve vyprávění o tom, že onu mísu má pravděpodobně sousedka odvedle.
Nikdy jsem mísu neviděl a nechápal jsem, proč se babička se sousedkou nedomluví a servis nespojí dohromady. Představoval jsem si tu „bowli“ a říkal si, že až budu velký, dám servis dohromady. Mísu jsem nechal vyrobit podle své představy založené na babiččině popisu „bowle“.
Miroslav Hašek (1988) patří k nejmladší generaci působící na umělecké scéně v Ústí nad Labem. Vystudoval v ateliéru Digitálních médií u Michaely Thelenové na FUD UJEP a na této univerzitě také obor Výtvarně edukativní studia na Katedře výtvarné kultury Pedagogické fakulty. V roce 2009 byl finalistou Ceny EXIT a v roce 2011 se stal jejím laureátem. V roce 2012 získal Cenu děkana FUD UJEP. V roce 2017 absolvoval doktorské studium v oboru Výtvarná umění na FUD UJEP a ve stejném roce se stal vedoucím Katedry výtvarné kultury na Pedagogické fakultě UJEP.
Společný základ všech jeho uměleckých aktivit představuje zájem o vyprávění příběhu. Nejrůznější podoby narace se staly i námětem jeho samostatné výstavy s názvem Dlouho jsem se sám sebe neptal a zapomněl jsem všechny odpovědi v Domě pánů z Kunštátu v Brně v roce 2015. V roce 2012 prezentoval svou videoinstalaci na IV. Zlínském salonu mladých, nebo na výstavě Gym Lessons v Czech Center v New Yorku.
