Vycházím ze skutečnosti, že různé způsoby předstírání jsou v mnoha ohledech pro přežití nezbytně nutné. Proto jsem se ve svých performancích pokusil dobrat k samotnému jádru toho, co je možné předstírat. Dostal jsem se k elementárním projevům samotného života (dýchání, polykání, tep). Na statických záběrech, zaměřených na konkrétní části těla se zdánlivě neděje nic neobvyklého. Jen já vím, že pohyby ovládám vlastní vůlí a že nejsou autentické. Tím, že imituji a předstírám život, dostávám se do zvláštní situace, ve které jsem sice živý, ale smrt není daleko.
► 4 Photos
