Digitální media

Karolína Votýpková

V jednom pokoji. V dětství jsem vyrůstala se svými čtyřmi sourozenci v jednom pokoji. Je to asi jeden z důvodů, proč jsme si tak velmi blízcí. Bohužel kvůli nynější geografické vzdálenosti je v podstatě nemožné, abychom se v něm všichni znovu sešli. Dala jsem svým sourozencům zadání natočit video se vzkazem, vzpomínkou či přáním. Videa jsem následně promítala do dnes již neobývaného pokoje. Sama do něj vstupuji svou reálnou přítomností a doplňuji lehce zmatenou konverzaci. (2021)

Kolem vody. Svou prací se snažím navrátit naivní poetickou mystičnost rekultivovanému jezeru Milada a jeho okolí. Uměle vytvořené prostředí postrádá pověsti či záhady, které by se lidově přenášely. Vytvořila jsem proto bájnou bytost, která by zde mohl sídlit a vzít jezero pod svá ochranná křídla. Dětinská báseň funguje jako kouzlo pro její přivolání. Akvarelové malby vykreslují okolní krajinu, která je jejím domovem. (2021)

Autorka se prostřednictvím sebestylizace do současného globálního stereotypu – fiktivní osoby Karen, pokouší o reflexi povrchního zjednodušování lidského chování. Autorka představuje obrázkový mem s názvem “Karen meme”, jež je vyobrazením specifického, avšak fiktivního stereotypu. Karen je většinou běloška a blondýnka ve středních letech, která je vždy z principu naštvaná, otravná a všeobecně nepříjemná. Je rasistická, homofobní a vykazuje všechny možné další, řetězící se špatné vlastnosti, které si jen můžeme představit. Na sociálních sítích se o ní mluví tak moc, až se z ní stala jakási virtuální celebrita. (2020)

Ve své práci se zabývám proměnou nebo možností proměny a hledáním ideálů. Díky plastické chirurgii, botoxu, make-upu a dokonce i józe obličeje mají dnes lidé nekonečné možnosti kdykoliv změnit svůj vzhled. To se váže i k hledání ideálů, které se však neustále proměňují. Pomocí sociálních sítí se tyto rozdílné ideály navzájem ovlivňují a vytvářejí se nové, někdy ještě absurdnější než ty původní. Z plastelíny jsem vytvořila obličej fiktivní ženy, který jsem následně upravovala podle návodů na internetu. Snažila jsem se vybírat návody z různých zemí, aby bylo vidět, jak rozdílné jsou. Nedokonalým a občas chybným překladem jsem se snažila vyjádřit naivitu, někdy až jednoduchost lidí, kteří tyto návody následují. (2019)

Karolína Votýpková a Terezie Adamová, Umění oceňovat, Moderní galerie AVU v Praze, 2021