Pozůstalost (2025). V této klauzurní práci se zabývám tématem pomíjivosti, zániku a proměny vztahu k domovu. Práce vychází z osobní situace – poprvé v životě se stěhuji z domova, zároveň ale i místa, která mě formovala, mizí – prodávají se, rozpadají, rodinní příslušníci odcházejí. Místa, která jsem znal, postupně přestávají existovat – fyzicky i vztahově.
Rozhodl jsem se tato místa zaznamenat skrze jejich materiální stopy. Sbíral jsem z nich prach, smetí, fragmenty omítek – zbytky fyzické přítomnosti prostoru, který je zároveň tělem i pamětí. Tyto materiály jsem následně využil jako nástroje i médium – kreslil jsem s nimi, skládal mozaiky, vytvářel obrazy. Vzniklé práce chápu jako portréty míst, která zanikají, ale přetrvávají ve své druhotné podobě.
Rozvrstvený prach jsem nakonec fixoval lepidlem, aby se při vystavení nedostal zpět na zem – aby zůstal uchovaný na své nové „stěně“. Lepidlo však zároveň vytvořilo jemné pavučinové struktury, které nejen vizuálně zachycují dočasnost a křehkost, ale mohou evokovat i samotu, zapomenutí a neobývanost.
Tato práce navazuje na mou předchozí klauzuru, v níž jsem se pokoušel charakterizovat domov skrze zvuk. Tentokrát jsem se zaměřil na jeho hmotnou, rozpadávající se podstatu – prach a odpad, který zůstává, když prostor přestává být obýván. Tyto fragmenty si beru s sebou jako „DNA“ míst, jež mě formovala. Vytvářím z nich nový celek – mozaiku prostoru, který si chci uchovat v době, kdy už fyzicky nebude existovat.
Práce tak tematizuje nejen osobní přechod (stěhování, odchod), ale i širší zkušenost ztráty, pomíjivosti a snahy uchovat si blízké skrze zbytky a vzpomínky. Zajímá mě, co zůstává, když všechno ostatní odejde.
► 8 Photos
