Alena Kamenická
Tuším (2025). Postel s projekcí hromadících se předmětů, které si člověk připravuje na čas, kdy bude nucen zůstat v posteli, kvůli neschopnosti vstát. Skládání předmětů znázorňuje mentální přerovnávání myšlenek. Člověk se snaží připravit na čas, kdy nebude schopen fungování, a tak si hromadí věci v posteli, do které následně ulehá, připraven přečkat čas neschopnosti. Projekce zobrazuje hromadění. Samotná postel je brána jako symbol bezpečí, místo klidu a odpočinku, které člověk potřebuje k překonání potíží.
Ruce (2025). Přes konkrétní příběh mé babičky se snažím poukázat na snahu vyrovnat se z nějakou ztrátou a ve své práci zobrazuji osobní posun ve vnímání této ztráty. Rukavičky jsou symbolem, který znázorňuje její konkrétní handicap, video zaznamenává a poukazuje na činnosti, které dělá za pomocí jedné ruky. Háčkované rukavičky na míru chápu jako symbol toho, co babička zvládla a že není třeba se za něco stydět. Rukavičky jsou tvořeny jednou z tradičních technik s ohledem na dobu, ve které babička vyrůstala.
Společné výstavy, festivaly:
2025 Yes kino, Kino Art, Brno