Alexandra Naušová
Dva jasné a srozumitelné předměty na jednom místě (cukr a lžíci) jsme zvolily k performance koncipovanou pro Dům umění Ústí nad Labem k výstavě Crystallized v rámci fakultního projektu Mo(nu)mentální topografie na podzim roku 2018. Performance spočívá v zahřívání krystalů cukru na dvou kahanech a lžících zároveň. Karamel následně naléváme na jedno vymezené místo – podstavec mezi námi – v různých intervalech po dobu trvání výstavy. Výsledkem je pak tedy průběžně progresivní a zároveň nahodilý objekt – pozůstatek po naší „marnotratné a otrocké“ práci. Cesta k cíli vede i jednoduššími způsoby, my jsme si ale vybraly tento, který pro nás zobrazuje beznaděj a nostalgii jistého zmaru reprezentující jasně dané procesy nacházející se v dnešní i minulé době. Cílem performance je „dekrystalizovat“ (houževnatou, dlouho trvající a složitou prací, u které je potřeba být velmi trpělivými). V obecnější rovině chápeme projekt jako komentář, nejen k historickým událostem, ale také jako asociaci k aktuálnímu společenskému a politickému dění i vývoji. V rámci konkrétnějšího výkladu vstupuje do projektu samozřejmě mnohem více dílčích témat, jako např. téma drogy (opět ve spojení s pocitem marnosti), téma potraviny – cukru, který vždy v krizových obdobích představoval velkou vzácnost a na lokální úrovni se dotýkáme také bývalého prosperujícího cukrovaru v Ústí nad Labem, který rovněž může symbolizovat zmar a zánik.
