Eliška Pospíšilová
Teta Ágnes. Hlavní inspirací mé klauzurní práce byla osobní událost – úmrtí mé tety, kdy jsme při vyklízení jejího bytu našli přes 300 kg nashromážděného cukru. Tento objev mě vedl k zamyšlení nad symbolikou a kulturními konotacemi cukru. Matčina přesvědčení o přítomnosti duchů mě dále přivedlo k úvahám o spirituálních otázkách a vlivu negativní energie. Zvolila jsem cukr jako materiál s hlubokou symbolikou. Použila jsem župan jako nosič cukru, který po nasáknutí přesyceným roztokem a dlouhém schnutí ztvrdnul a stal se samonosným. Tento proces symbolizuje uchování vzpomínek a přeměnu negativních emocí na něco pozitivního. Projekt se snaží přetvořit negativní energii spojenou se ztrátou na pozitivní zážitek. Cukr zde funguje jako médium pro uchování minulosti a významných okamžiků, otevírá prostor pro nové zážitky a myšlenky, a zároveň nabízí divákům možnost nahlédnout do procesu transformace emocí.
