Gabriela Kronďáková
Věnuji se tématu času. Vytvořila jsem zvukový objekt. Zvuk je složen z tikotu hodin a tlukotu srdce, přičemž oba tyto zvuky plynou souběžně. Čas zde vystupuje ve dvou dimenzích: čas těla, který je znázorněn tlukotem srdce a čas jako úmluva mezi lidmi, kde je přesně dána délka vteřin, hodin, dnů. Tyto časy běží současně. Uvnitř objektu jsou skryty mé diáře, které si píši od základní školy. Diáře jsou pro mě osobním, intimním záznamem, proto divák může dovnitř nahlížet jen štěrbinou, která je právě ve výšce roku záznamu mé tělesné výšky. Ze zápisu v diáři může divák vidět vždy jen fragment.
