Hana Rummelová
Moje klauzurní práce byla inspirována tradicí hronovské lesní tančírny. Na tomto místě byla v období druhé světové války místními občany vystavěna čtvercová plocha (pódium). Měla sloužit jako místo setkávání a v neposlední řadě jako místo oslav, kde lidé směli, alespoň na malou chvíli, zapomenout na útrapy, jež byly s životem ve válečném Československu spojené. Lesní tančírna se využívala až do roku 1947. Je zajímavé, že neexistuje prakticky žádná fotografie, která by dokumentovala její existenci. Pódium lesní tančírny mě zaujalo nezvyklou funkcí a také tím, že dnes již zcela postrádá svůj původní smysl. Nejprve jsem se snažila získat informace o daném místě. Následně jsem začala vytvářet instalaci z papírů, zavěšených na provázcích kolem pódia. S každou další návštěvou jsem instalaci doplňovala. Postupem času se papíry tvarovaly vlivem přírodních podmínek, což přesně vystihovalo pocit pomíjivosti. Náhodně vytvarované listy papíru představují tanečníky a odkazují tak k původnímu významu místa. Podle pohybu větru vytvářejí pohyblivou stínohru, která se odehrává vždy dopoledne, kdy se paprsky slunce odrážejí na pódiu. Tuto scénu doprovázím zvuky, které reagují na konkrétní pohyby. Zvuky kytary se řídí stínohrou a cyklicky se opakují stále dokola. Video je záznamem mé intimní performance oživující zapomenuté místo.
