Henrieta Žiačková
Ve své práci se často nechávám inspirovat vzpomínkami z dětství. Jelikož jsem byla svým způsobem problematické dítě, rodiče mi dávali různé tresty za moji neposlušnost. Dalším důležitým momentem je skutečnost, že pocházím ze Slovenska, z oblasti, kde je silně zakořeněná katolická víra. Tresty, které jsem dostávala se tedy velmi často pojily právě s tímto faktem. První část instalace je tvořena listy papíru s textem – trestem, který jsem přepisovala. Jedná se o rekonstrukci konkrétní situace, mého konkrétního zážitku. Znovu jsem si prožila již v dětství prožité. Druhou část mé práce tvoří video, které zobrazuje chlapce modlícího se v koutě. Chlapci je zhruba 10 let, tedy stejně jako mně, když jsem se musela modlit za nějaký prohřešek nebo neposlušnost. Paradoxem je, že modlitební knížku jsem dostala k narozeninám a měla jsem z ní velkou radost, v konečném výsledku mi knížka sloužila jako prostředek trýzně. Záznam je statický a zcela odpovídá danému momentu.
