Kateryna Orunbaieva

orunbaeva.03@gmail.com

Cogito ergo sum (2024). René Descartes došel k závěru: „Myslím, tedy jsem“. Já občas nechci existovat, abych zastavila proces přemýšlení. Sdílím svoje myšlenky a snažím se předat jejich čistý nezastavitelný proud, úvahy o existenci a skutečnosti, co nekonečně běží hlavou. Text doplňuje sekvence statických záběrů bytu. Věci a stav prostředí nám částečné vypraví o vnitřním stavu člověka, jehož myšlenky slyšíme.

Кохаюся з ліхом (2023). Smutek, úzkosti, strach, zbytečné přemýšlení, osamocenost, bolest – všem těm negativním pocitům a emocím říkám “vnitřní zvíře”.  Nekonečná konfrontace a souboj s ním, zobrazený ve videu pomocí taneční choreografie, vyjadřuje destruktivní působení těchto negativních pocitů na osobnost. Zároveň se zde projevuje přání hlavní postavy tyto pocity prožívat a nechat se jimi ovládat. Občas mám pocit, že to vnitřní zvíře je mi oporou a pomáhá přežít nepříjemné životní situace. Občas bere kontrolu nade mnou, manipuluje mnou, ublíží mi. Občas chci být manipulována. Ale důležité je uvědomění, že toto všechno jsem já samá, takže sama sobě pomáhám a sama sobě ubližuji. Ve svojí práci odkazuji na své kořeny, tj ukrajinskou kulturu. V kostýmech, zejména v masce se odráží inspirace ukrajinským folklórem, démonologií a oslavami dávných tradičních pohanských svátků (například svátek Malanka). Dále využívám autentické ukrajinské písmo v titulcích, úryvek ze známé ukrajinské poezie v úvodních titulcích a ukrajinštinu v celé hudební skladbě. 

Bezlad (2023). Odkládání věcí a neochota je třídit mohou vést k nepořádku. Čím déle odkládáme uklízení, tím více se věci hromadí a vytvářejících chaos, podobně jako tomu může být s myšlenkami v naší hlavě. Časem je náročnější se v tom zmatku vyznat, rámus myšlenek nás ruší a vytrhává z reality, je těžší se na cokoliv koncentrovat. Nakonec se věcí a myšlenek sejde tolik, že skoro ztrácejí smysl a vytvářejí jakýsi bílý šum. Chaos postupně pohlcuje všechno.

Intermezzo (2022). Šla jsem na procházku prozkoumat a poznat nové místo svého pobytu. Začala jsem přemýšlet o kontrastech Ústeckého kraje. Industriální město uprostřed Českého Středohoří. Dýmající továrny, skřípající vlaky a nádherná příroda kolem. Připomnělo mi to impresionistickou povídku ukrajinského spisovatele Mychajla Kocjubynského. Autor psal hlavně o problematické pozici umělce ve společnosti. Lidé, hlučné město, neustále nové zprávy, revoluce, sociální a politické problémy – to všechno ovlivňuje mentální stav člověka. Zároveň my, jako umělci, na to reagujeme a snažíme se ve své tvorbě zobrazit vlastní pocity a uvažování. Inspirována povídkou jsem chtěla vyjádřit ten pocit únavy kvůli všemu, co se děje kolem. Že i když se zavřeš ve svém pokoji a minimalizuješ interakci s lidmi a světem, tvůj klid naruší venkovní šum nebo telefonát blízkého, který ti sděluje špatné novinky. Všechno se to nahromadí a nakonec si přeješ utéct, najít tiché místo, vydechnout a odpočinout si.

Mezi dobrem a zlem (2022). Výsledkem kognitivního rozvoje lidstva je přemýšlení o abstraktních věcech, jako je morálka. Subjektivita takových pojmů otevírá diskuse o tom, co je dobře a co je špatně. Pro snadnější pochopení jsme zvyklí představovat si dobro a zlo jako absolutní protiklady. Ale když nad tím začneme víc přemýšlet, tak zjistíme, že tyto dva pojmy v podstatě nejsou tak odlišné. Svojí prací jsem chtěla upozornit na to, že občas, bojujíce se zlem, vystavujeme se riziku, že si můžeme ušpinit ruce.

 

Společné výstavy, festivaly:

2024 CRASHTEST 13: REALITY CHECK , Galerie Jilská, Praha

2023 Scalní video X, Brno Art Week, Brno

2023 PodChod, site-specific akce, Ostrava

2022 Maraton studentských filmů 2022, ČT Art; Letní filmové škola, Uherské Hradiště

2022 Scalní video IX, Brno Art Week, Brno

 

Ceny:

2023 Cena ateliéru Digitální média FUD UJEP

2022 Cena ateliéru Digitální média FUD UJEP