Matěj Kolařík
Tři pokusy. Často putuji ve vzpomínkách po dětství, období bezstarostnosti, snílkovství a naivního vědátorství a cítím touhu po návratu. Podnětem k odstartování těchto „toulek minulostí“ mi většinou bývá komínek srovnaných, zatuchlých trik a mikin ze školních let. Paradoxně více, než třeba fotoalbum. Každý kus oblečení má vlastní příběh a vztah k období a situaci, kterou jsem zažíval právě v konkrétním oděvu. Sestrojení rogala je symbolem splnění dětského snu, inspirovaného četbou Julese Verna. V onom brzkém věku sny většinou končily jen jakýmsi dětským pokusem o technický nákres. A tak se snažím zcela přetransformovat své myšlení zpět do myšlení malého snílka a stavím objekt co nejrychleji a jednoduše. Sám sobě nalhávám a předstírám naivní víru, že vzlétnu, a to se samozřejmým vědomím negativního výsledku.
