Nela Ferenčíková
Zpracovávám vlastní zážitek z konkrétního místa, a to pomocí fotografie a textu. Před dvěma roky jsem se stala obětí přepadení. Na snímcích představuji konkrétní, reálné místo události, což ovšem divák netuší. V přiložených textech se pak objevuje deset příběhů psaných formou policejního záznamu z trestního oznámení (Příběhy jsou navíc namnoženy na desítky kancelářských papírů, což odkazuje k mnoha a mnoha podobným případům a událostem.). Jeden z příběhů je skutečný, zbylých devět fiktivních. Zobrazené místo není ničím zvláštní a působí zcela banálně a až při pročítání textových záznamů postupně začínají vznikat jasnější souvislosti. Pak si možná začínáme uvědomovat, že místa, kterými denně procházíme, mohou být poznamenána různými událostmi, aniž o tom víme.
