Petra Sklenářová
S paradoxem si zahrává i můj další objekt rozteklá police v rohu místnosti. I zde je divák vybízen, aby zkoumal to, co je skryté za něčím. To něco nezjistíme, jaké je, pokud nepřistoupíme blíž a nevěnujeme čas jeho bližšímu a hlubšímu zkoumání. V tomto případě však to něco bylo nereálné, neboť dřevěná police na sebe převzala vlastnost jiného materiálu, který je schopen se za jistých fyzických procesů a okolností přeměnit v tekoucí hmotu.
