Polina Vereikina
Křehká data. Instalace ze šesti otevřených pevných disků. Každý z nich je zapojen a funguje v reálném čase – rotuje a zastavuje v odlišném intervalu, čímž vzniká proměnlivý rytmus v prostoru. V okamžiku zastavení lze na disku rozpoznat rytinu – květinové ornamenty inspirované folklórem a de-korativní grafikou. Obrazy jsou viditelné jen na okamžik – jako iluze, která se objeví jen tehdy, když se stroj zastaví. Tato práce není o květinách. Je o nosičích paměti, které se ukazují jako tělesné. Jsme zvyklí uvažovat o serverech a discích jako o abstraktních, neviditelných entitách „někde v cloudu“. Tady se ukazují jako fyzické objekty – točící se, slyšitelné, zranitelné. Jejich tělo je odkryté, jejich pohyb slyšitelný, jejich povrch si něco pamatuje. „Křehká data“ přemýšlejí o uchovávání jako o procesu, který je křehký a dočasný. Data nejsou jen uložená – „žijí“ v zranitelném, rotujícím těle. Práce vybízí k tomu, abychom se na digitální paměť dívali ne jako na jistotu, ale jako na pomíjivé, hma-tatelné a téměř živé médium.
