Žaneta Seidlová
Tato práce pro mě osobně představuje především vzpomínku na babičku. Zaznamenala jsem její rituál očisty „křišťálového“ lustru tak, jak jí vždy prováděla. Záměrně jsem ale zvolila zcela vyčištěné prostředí, bez konkrétního interiéru a jeho vybavení. Důležité bylo zachytit gesta a určitou obřadnost vykonávané činnosti, která vede ke znovuoživení „rodinné cennosti“.
