Zdeněk Picpauer
Orobinec Man je postava pohybující se na pomezí performance, ekologické reflexe, nostalgie a určitého druhu historizující fantazie. Je to člověk, sám autor této práce, oblečený v oděvu, který si vytvořil z přírodního materiálu, z orobince. Tento oděv není jen vizuálně nápadný. Je haptický, postupně se při práci rozpadá, je nepraktický. Nepředstírá pohodlí, ale vybízí ke vnímání přírody a snahu obklopit se tím, co nám země poskytla. Je to druh „druhé kožešiny“, avšak vyrobené z toho, co roste v mokřadech. Orobinec Man není karikatura ani folklorní relikt. Není ani radikální eko fundamentalista. Je to člověk, který se rozhodl navázat kontakt s minulostí prostřednictvím ztělesnění svého vlastního já. Je to poutník mezi světy – mezi přírodou a civilizací, mezi minulostí a přítomností, mezi utopií a realitou. Orobinec Man se navrací do hlubin materiálu, do vlastní paměti, k esenci toho, co znamená být v krajině. V současném světě, kde se technologie nezadržitelně proplétají s každodenností, kde digitální realita často nahrazuje tu fyzickou, přichází postava „Orobinec Man“ jako zjevení z jiného času. Nejde o kostým pro karneval ani o recesi, ale o konceptuální výpověď. Orobinec Man, muž v oděvu z orobince, vystupující vědomě v současné společnosti, je manifestací touhy po kontaktu s přírodou, po hmatatelnosti a rytmu, který člověku dnešního věku uniká. Na výrobu oblečení pro tuto postavu byl použit především orobinec.
