Hana Rummelová
Svojí bakalářskou prací se autorka dotýká velmi intimních momentů, tedy fyzického kontaktu (doteku, objetí) a také ztráty či vymizení těchto drobných aktů v rámci rodiny. V neposlední řadě se také dotýká mateřství a vztahu mezi matkou a dcerou. Pět žen z jedné rodiny se na okamžik spojilo do jednoho živého útvaru v těsném fyzickém kontaktu. Autorka pracovala s těly jako se živým materiálem. Nevidíme do tváří aktérek, což nám umožňuje odpoutat se od konkrétních osob a vnímat vše v obecnějších souvislostech. Ženy a dívky spoluvytvářejí společný objekt. Aby ještě více zdůraznila moment tělesného spojení, střihem a manipulací vytvořila ze záznamu mnohem delší video, takže vidíme pět těl splývajících v jeden živý organismus v poměrně dlouhém časovém úseku.
Pokusila jsem se navázat kontakt s ptáky napodobováním jejich zpěvu. Nejprve jsem zaznamenávala, jak se s nimi snažím komunikovat, a to ve formě videa, které zaznamenávalo pohled směrem nahoru do korun stromů s mojí hlavou v dolní části obrazu. Celý proces a sběr záznamů trval několik měsíců. Na závěr tohoto dlouhodobého procesu jsem ve studiu nahrála jednotlivé zpěvy ptáků, jak jsem se je naučila, a sestříháním těchto zvuků jsem vytvořila chór ptačího zpěvu, který je spojen opět s pohledem do korun stromů.
Obraz vzniká na základě online přeposílaného zvuku z místa, kde žiji. Jedná se o místo s velmi frekventovanou dopravou. Zvuk je přenášen na jiné místo, kde rozechvívá membránu reproduktoru a zrcátko, které je na ní položené. Spojením pohybu zrcátka, světla a náhodně zmuchlaného materiálu vzniká na stěně poetický obraz, který se tematicky vztahuje k historickým vedutám a daguerrotypiím, ovšem s tím rozdílem, že moje práce není hmatatelná a hned po ukončení spojení celé dílo mizí. Zároveň jsme svědky paradoxu, kdy lyrický obraz krajiny vzniká díky zvuku, který vytváří doprava.
Můj dědeček celý život maluje obrazy. V průběhu let si vytvořil svébytné metody a postupy. Vzhledem k tomu, že dědeček je neškolený samouk a já jsem studentkou vysoké umělecké školy, chtěla jsem s dědou vést debaty o umění, o tom, co pro něj malování znamená a chtěla jsem od něj také, aby mne poučil podle toho, jak sám maluje. Výsledkem mého dlouhodobého projektu je video, kde děda hovoří o své práci a udílí mi rady, jak malovat, a dále dva obrazy namalované mnou a dědou.
Hana Rummelová, Klauzury 2013/2014 LS
Pečlivě vybírám ingredience k vaření. Dostávám se až na samé hranice. V restauracích si objednávám tak, abych měla čím malovat. Neobědvávám jídlo, na které mám doopravdy chuť, ale jídlo které má použitelnou šťávu. To, co se odehrává po jídle, když zmizí, je stopa zážitku z jídla.
Společné výstavy:
2017 Diplomky 17, Výstava bakalářských a diplomových prací FUD UJEP, Fakulta umění a designu UJEP, Ústí nad Labem
2015 Propojený svět, výstava oceněných autorů stejnojmenné soutěže, Národní technická knihovna, Praha (Zvláštní uznání poroty za výtvarné využití technických prostředků)