Digitální media

Karolína Limmlová, Klauzury 2025/2026 LS

Archiv dětství, vodové barvy na papíře ze skicáku, plyšové hračky, instalace (2026). Ve své klauzurní práci vycházím z kolekce plyšových hraček, které jsem měla v dětství. Po mnoho let byly uložené ve sklepě a postupně jsem na ně téměř zapomněla. Když jsem je po dlouhé době znovu vytáhla, překvapilo mě, kolik z nich jsem si už nedokázala vybavit a jak vzdáleně mi některé připadaly. Na základě této zkušenosti vznikl nápad zachytit své vzpomínky na jednotlivé plyšáky prostřednictvím malby. Nejde o jejich realistické zobrazení, ale o abstraktní fragmenty vzpomínek, pocitů a detailů, které si s nimi spojuji. Během malování jsem si často vybavila drobnosti, na které jsem dlouhá léta nemyslela. Samotný proces tvorby se tak stal určitým návratem do dětství a postupným znovuobjevováním zapomenutých vzpomínek. Zároveň jsem si během práce více uvědomila samotný osud těchto hraček. Dlouho jen ležely uskladněné ve sklepě, bez jakéhokoliv využití, a postupně pro mě začaly získávat nový význam. Začalo mi být líto, že jsou stále uzavřené v pytlích a vlastně „odložené“, přestože kdysi byly součástí každodenního života. Proto se přirozeně objevila i myšlenka jejich dalšího pokračování a možnosti, že by některé z nich mohly získat nový domov a být znovu součástí něčího světa. Instalace tvoří soubor maleb umístěných na pastelově upravené stěně, která barevně sjednocuje celý prostor a vytváří prostředí připomínající jakýsi archiv vzpomínek. Vedle maleb jsou samotní plyšáci, částečně vystupující z pytlů, ve kterých byli dlouhodobě uskladněni, jako by se postupně znovu objevovali a vraceli na světlo. Součástí instalace je také možnost, že si divák může některé z plyšáků odnést, pokud o ně projeví zájem. Tento prvek jemně navazuje na myšlenku jejich dalšího života mimo prostor instalace a přirozeného pokračování jejich příběhu. Cílem práce není pouze nostalgické ohlédnutí za dětstvím, ale také zamyšlení nad tím, jak funguje lidská paměť, jak se vzpomínky postupně vytrácejí a jaký vztah si vytváříme k předmětům, které nás provázely v různých obdobích života.