Zdeněk Picpauer

zdena.pic@seznam.cz

V jednom kole (2023). Napadla mě myšlenka, jak by svět fungoval, kdyby se lidský život odvíjel podle frazémů a jejich pravidel. Nad formou zpracování jsem dlouhou dobu uvažoval. Přemýšlel jsem nejprve o formátu klasické grotesky, pak nad alternativním ztvárněním. Nakonec jsem se rozhodl pro krátkometrážní video, jež je inspirováno několika známými frazémy. Divákovi nechávám prostor pro interpretaci, jakým způsobem si vyobrazené scény vyloží. Do videa se snažím vnést napětí prolínáním jednotlivých záběrů s rozdílnou stopáží. Posloupnost scén s podivným chováním dvou dívek může na diváka působit jako sen, který je záměrně s nadsázkou uzavřen happyendem.

Trailer, MFDF Ji.halava, 2022: https://www.ji-hlava.cz/filmy/glasswork

Glasswork (2022). Odjakživa mě fascinovala monumentálnost ohňostroje, proto jsem se rozhodl ztvárnit jeho nápodobu. Ačkoli by šlo vytvořit pouze digitální animaci, přišlo mi atraktivnější tvořit na základě fyzických prostředků, a tak jsem podomácku u nás na dvorku zinscenoval dílo, v němž svou roli hraje estetická rovina. Dílo vznikalo ve dvou důležitých prostředích – na bodově osvícené scéně, kdy jsem ze štaflí házel zavařovací sklenice a v postprodukci, která byla neméně důležitá. Zásadním prvkem tohoto mého díla je skutečnost, jak z nesmyslné destrukce hmotných produktů v domácím prostředí může člověk vytvořit nehmotnou iluzi, která svojí zvukovou a obrazovou monumentálností může diváka až ohromit nejen v pozitivním, ale i negativním smyslu, kdy v některých momentech může vznikat nepříjemný dojem, ba i pocit ohrožení.

Jedno přání (2022). Cílem mé práce je poukázat na marnost lidské snahy měnit svět podle svých představ. Často jsou okolní podmínky mocnější než snaha jedince o změnu. Útrapy na tomto světě se nám zdají být nekonečné, až z toho všeho můžeme mít pocity marnosti. Přesto se musíme snažit svoji snahu o lepší svět nevzdávat. Přemýšlel jsem proto nad kompletním ztvárněním performance, ve které poukážu na sisyfovskou práci. Po odfouknutí všech semínek ze stvolu kozí brady do situace nahodile vstoupí poblíž pasoucí se ovce se svým charakteristickým zvukem. Že by snad tím chtěla dát najevo nějakou naději?

 

Zelené klenoty (2024)

Rozhodl jsem se pro stylizované ztvárnění formou publikace rostlin, v níž uplatňuji encyklopedická fakta v kombinaci s podivnými portréty. Tato encyklopedie vybočuje ze standardů, jaké obvykle známe. Jedná se o dokumentaci široké škály mých pokojových rostlin, k nimž mám osobní vztah. Každá dvoustrana je věnována konkrétně jedné pokojovce. Popírám zajeté standardy encyklopedií. Neprezentuji jen samotné rostliny, nýbrž na záběrech společně s mými rostlinami vyobrazuji sám sebe. Do díla vstupuje reprezentace těla – pracuji s nahotou, která má blíž k přirozenosti a dodává práci ve svém smyslu ironický aspekt. V tomto díle otvírám tematiku kritiky zvláštního trendu „začlenění přírody do svého obydlí“. Poukazuji na absurdnost, přehnanou vášeň, posedlost z květin.

 

 

Společné výstavy, festivaly:

2023 Scalní video X, Brno Art Week, Brno

2023 PodChod, site-specific akce, Ostrava

2023 XVII. Trienále českého exlibris 2023, Galerie Zahradní dům, Teplice

2022 26. Mezinárodní festival dokumentárních filmů (sekce Fascinace: Exprmntl.cz), Jihlava, hlavní cena za nejlepší český experimentální film

2022 FIK – Festival ilustrace a komiksu #7, Veřejný sál Hraničář, Ústí nad Labem