Desátý ročník mezinárodní přehlídky autorského plakátu Virtuální bienále Praha 2018 propojil 232 umělců (142 profesionálů a 90 studentů) z 35 zemí světa (nejpočetněji zastoupeni – 87 umělců z Číny, 40 z Polska, 18 z České republiky, 10 z Mexika, 9 z USA a 7 z Ruské federace). Projekt prezentuje práce ve dvou kategoriích: profesionálů a studentů vysokých uměleckých škol, kterých se letos zapojilo 49. Za organizací výstavního projektu stojí Asociace užité grafiky a grafického designu, Ateliér grafického designu 1 FUD UJEP v Ústí nad Labem a Galerie Altán Klamovka v Praze. Autory projektu jsou Karel Míšek a Lenka Sýkorová. Spolupracovníkem za čínskou stranu je Li Xu.

Tématem pro rok 2018 se stala problematika FALEŠNÝCH ZPRÁV, a to jak z pohledu vlastní reflexe tohoto společenského tématu, tak také jako reakce na aktuální společensko-kulturně-politický vývoj. Dezinformace jsou aktuálním tématem, které se točí kolem principů svobody projevu, rolí sociálních sítí a jejich šíření informací, akcelerací času, přetlaku a stresu ze současného stylu života. Toto vše otevírá otázky: Jak poznat „fake news“? Jak se jim bránit? A jak ovlivňují chod médií? Mnohdy sami lidé šíří dezinformace z přesvědčení o vlastní pravdě a z několika sociologických výzkumů vyplývá, že obecně u starší generace je to touha po nastolení starých pořádků a u mladší generace je to vedeno přáním po uznání. Současně se v Evropské unii uvažuje o zavedení unijního kodexu pro nakládání s dezinformacemi. Toto vše naznačuje současnou krizi morálních hodnot, a to systematickým bojem s realitou a pravdou. Stojíme na prahu krize subjektivity, kdy je veden stále větší apel na individualismus, odpovědnost a samostatnost. Z toho plyne stále větší tlak na výkon a základní lidské požadavky na volný čas a psychohygienu jsou upozaďovány do sekce nadbytečných úkonů. Současně v rámci probíhajícího posthumanismu nám začínají sloužit nové technologie a my nad nimi ztrácíme kontrolu. Otázkou je, zda tyto nejnovější výdobytky civilizace nebude nutné zničit, abychom se mohli zachránit, tak jak to například naznačuje Kubrikův film 2001: Vesmírná odysea.

Zpátky k plakátu jako médiu, které je stále aktivním a efektivním apelem díky tomu, že patří na ulici či v galerii nám všem. Je součástí vizuální komunikace. Spojuje nás s minulostí, ale zároveň otevírá i budoucnost. Je to tzv. okno do světa. U autorského plakátu je ještě přidaná kultivovaná estetická rovina, která vizuální silou může poukázat na palčivé otázky společnosti. Takto je pojímána i přehlídka Virtuálního bienále Praha, která je pravidelně pořádána od roku 2007. Aktuální téma falešných zpráv bylo grafickými designéry povětšinou pojato s narážkou na relativizaci pravdy, častokrát se objevovala symbolika manipulace, vědomého šíření strachu a síly médií, která byla konfrontována s konkrétními politickými figurami hýbajícími současným světlem. Vykonstruovaná kulisa reality či postavička Pinokia s jeho charakteristickým dlouhým nosem poukázala, že síla pomluvy či šíření lží je stará praktika jako lidstvo samo. Mezinárodní srovnání zaslaných autorských plakátů dokazuje, že se jedná o fenomén, který chápeme stejně napříč národy. Pod tlakem ekonomie času však dnes často vyhrávají plytké úsudky. Rychle a bez přemýšlení jsme náchylní k přemýšlení bez ověřování pravdivosti. Pravda se stala luxusem. Souboj mezi subjektem a objektem je vyostřen. Subjektivní pravda mnohdy vyhrává nad objektivní a ukazuje se síla slova. Společenská gesta a úmluvy se často zacyklují na sociálních sítích a mnohdy se chováme jako had požírající sám sebe. Ve většině zaslaných plakátů dominovala po formální stránce práce s černo-bílou kresbou, fontem a fotografií. V rámci obsahu tvůrci poukázali na nebezpečí, které pramení z médií operujícími s myslí lidí skrze veřejné mínění. U studentských plakátů převládala symbolika sociálních sítí, obcházení pravdy a strach z odcizení. Přehlídka se odehrává především ve virtuálním prostředí, propojuje celý svět pomocí internetu, a tak naplňuje ideální podmínky pro reflexi změn celosvětové společnosti.

Virtuální bienále Praha probíhá jak ve virtuálním prostředí, tak na reálném místě v Galerii Altán Klamovka v Praze a v Pingyao Modern Engineering Technology School Gallery v Číně ve stejné době. Pražská přehlídka prezentuje všechny zaslané plakáty. Výstava v Číně předkládá výběr z kolekce, který je doplněn o samostatnou přehlídku plakátů od členů mezinárodní poroty a organizačního výboru, a to v návaznosti na jubilejní desátý ročník projektu. Impulsem pro vznik Virtuálního bienále Praha bylo také upozornit na uspěchanost doby, a tak se naše bienále koná každý rok (s výjimkou roku 2013 a 2017). Právě díky internetu jsou organizátoři přehlídky schopni oslovit celou škálu grafických designérů z celého světa a v rámci několika měsíců s nimi navázat spolupráci a vytvořit hodnotnou sbírku autorských plakátů na dané téma. Součástí je také hodnocení prací mezinárodní porotou, kterou letos tvořili Dušan Junek (Slovensko, předseda), Eduardo Barrera Arambarri (Mexiko), Pekka Loiri (Finsko), Li Xu (Čínská lidová republika) a Laze Tripkov (Makedonie). Vystavené plakáty tak jako každý rok nepostrádají vtip, nadsázku a ironii za pomoci vizuální zkratky, kresebné techniky a grafického zpracování.

Lenka Sýkorová

TISKOVÁ ZPRÁVA CZ