Susan Donath je německá výtvarná umělkyně, sochařka, která v současné době žije v Drážďanech. V Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem představí výstavu, která je tvořena výběrem prací z posledních deseti let. Ústí nad Labem je město, jež má pro Donath značný tvůrčí význam a opakovaně se sem vrací. Tento fakt je zohledněn také v expozici, která je pomyslně rámována dvěma projekty dotýkajícími  se konkrétních míst v Ústí nad Labem (hřbitov, ústecká synagoga), jejichž osud autorku intenzivně zasáhl.

Historie je tak jedním z pojmů, které můžeme nadřadit podstatným jménům tvořícím název – pravda, láska, ztráta. Historii totiž Donath nahlíží právě prizmatem těchto rovin. Rovina osobní nebo národní paměti, lidského života ohraničeného láskou i smrtí, již byla zmíněna. Dalším hlediskem se může stát pravda v podobě mýtů, pohádek nebo letopisů, relativizace i proměny těchto entit v souvislosti se změnou společenského nebo politického kontextu.

Na první pohled možná ne zcela zjevný fakt se vyjeví při detailnějším zkoumání autorčiných instalací – historie zde slouží také jako materiál, z nějž je dílo vytvořeno. Předměty každodenní, nalezené nebo konkrétní výrobky vystavením (často používá moment zmnožení, seriality) získávají  jiný význam. Zároveň instalace nejsou jen pouhým „novým/jiným“ rozmístěním předmětů, ale komunikují se samotným galerijním prostorem, stejně jako s naším vlastním prostorem (osobním prostorem naší mysli a paměti). Přitom se všemi těmito rovinami, symboly a entitami pracuje umělkyně velmi jemně a křehce – její gesto „obrušuje“ patetičnost, kterou můžeme s velkými historickými pravdami a ztrátami spojovat a pociťovat. Tvorba Susan Donath je excelentní ve své schopnosti zprostředkovat poznání současnosti skrze dějinné pohyby a situace. Poznání, že i dnešní palčivé problémy (nacionalismus, relativizace pravdy, migrace národů, umlčování), se jednou stanou bodem v proudu dějin.

Eva Mráziková, kurátorka

více na webu GEF