Judita Košťáková
3. BcA.
Spiritus Noctis
Je noc. Stojíš na prázdné ulici, světlo z pouličních lamp se odráží na mokrém asfaltu. Kolem tebe šumí stromy. Cinkání obojku posledního venčeného psa se vzdaluje.
Zafouká slabý vítr a pak se ulicí rozprostře úplné ticho.
Vědomě zpomalíš dech. Vnímáš sám sebe, jak stojíš na prázdné ulici. Nikde nikdo.
Podíváš se nad sebe, nebe je tmavě modré, měsíc je dnes schovaný za mraky.
Čekáš, co uslyšíš.
A možná i co uvidíš.
Spiritus Noctis je to, co činí noční vjemy tak zvláštně odlišnými od těch denních.
Ve chvíli, kdy se setmělo a ulice ztichly, jsem se vydávala na noční procházky. Jediným společníkem mi byl můj stín a mé kroky. Šla jsem kolem domů, skrz lesík až k poli na samý konec Barrandova. Na místa, která sice znám, ale ve zcela jiném kontextu. Uprostřed tmy jsem se pak zastavovala a poslouchala.
Procházku si můžete projít se mnou díky záznamu o dvou částech. První, obrazovou část tvoří knížka s panoramaty poslechových zastávek. Druhou částí je zvuková stopa, ke které se dostanete pomocí QR kódu. Zvuk bez obrazu, respektive obraz bez zvuku, předá pouze zvláštní pocit z podivného prostoru. Obě části dohromady ale složí zvukovou mapu v reálném čase, která pomůže tento podivný prostor lépe prozkoumat a pochopit. V noci ovšem všechno vypadá i zní jinak, a tak je otázkou, jestli i přesto něco nezůstane skryté.
Spiritus Noctis je inspirován zvukovými metodami soundwalk, field recording a soundmap. Dvoustránky leporelové harmoniky postupně provádí po jednotlivých zastávkách, dají se ale také rozložit na jeden dlouhý pás. Horizontálnost odpovídá nejen jednomu dlouhému panoramatu procházky, ale i plynutí zvukové stopy, která probíhá napříč knížkou ve formě časové osy.