RIV
Rejstřík informací o výsledcích výzkumu a vývoje
Přímý odkaz na systém OBD UJEP.
Základní informace o sběru výsledků výzkumu a vývoje RIV
Slouží k hodnocení vědy a výzkumu financovaných z veřejných prostředků.
Hodnocením vědy a výzkumu financovaných z veřejných prostředků byla pověřena Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která je odborným a poradním orgánem Vlády České republiky. Pro sledování a kontrolu vědy a výzkumu zavedla Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI), ve kterém jsou shromažďovány, zpracovány a poskytovány informace a údaje o výzkumu a vývoji.
Cílem hodnocení výsledků výzkumných organizací je:
- Poskytovat soubor informací o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků včetně hodnocení výsledků výzkumných organizací, zároveň slouží jako podklad pro hodnocení programů.
- Poskytnout jeden z podkladů pro přípravu návrhů výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu VaVaI na rozvoj výzkumných organizací.
- Kontrolovat poskytování a použití účelové nebo institucionální podpory.
Publikace odevzdané v RIV jsou zdrojovým podkladem pro hodnocení výzkumných organizací jako celku, ale i pro hodnocení grantů.
Podle počtu bodů z odevzdaných a hodnocených publikací v RIV jsou přidělovány finanční prostředky na vědu a výzkum pro instituce.
Další informace lze nalézt na stránkách Rady pro výzkum a inovace
Vyhledávání ve veřejně přístupných datech IS VaVaI: https://www.rvvi.cz/
Frascati manuál (TAČR) 2015
Výňatky pojmů a definic pro identifikaci výzkumu a vývoje a výňatky týkající se oblasti v kategorii 6. humanitní vědy a umění / 6.4 Umění (umění, historie umění, scénické umění, hudba)
2.5 Výzkum a experimentální vývoj (VaV) jsou tvořeny kreativní/tvůrčí a
systematickou prací, vykonávanou za účelem zvýšení úrovně vědomostí - včetně znalostí lidstva, kultury a společnosti - a k navržení nových způsobů aplikace dostupných znalostí.
2.7 Činnost musí:
• obsahovat prvek novosti;
• být kreativní/tvůrčí;
• obsahovat prvek nejistoty;
• být systematická;
• být převoditelná a/nebo reprodukovatelná.
2.8 Všech pět kritérií musí být splněno alespoň v principu při každém provádění činnosti
VaV, buď na nepřetržité, nebo příležitostné bázi.
2.9 Termín VaV zahrnuje tři kategorie činností: základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Základní výzkum je experimentální nebo teoretická práce prováděná primárně za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na žádné konkrétní uplatnění nebo využití v praxi. Aplikovaný výzkum je původní zkoumání prováděné s cílem získání nových poznatků. Je však primárně zaměřen na konkrétní praktický záměr nebo cíl. Experimentální vývoj je systematická práce, čerpající z poznatků z výzkumu a z praktických zkušeností a produkující další poznatky, která je zaměřena na vytváření nových produktů nebo postupů, nebo na zlepšení stávajících produktů nebo postupů.
Průmyslový design: Zahrnout návrh vyžadovaný při výzkumu a vývoji. Vyloučit návrh pro výrobní proces.
Prototypy: Zahrnout do výzkumu a vývoje, pokud je primárním cílem další vylepšení.
Výzkum, vývoj a design 2.62
Design je těžko oddělitelný od výzkumných a vývojových činností. Některé designové
aktivity jsou nedílnou součástí výzkumných a vývojových projektů a výzkum a vývoj může být stimulem pro nové snažení v oblasti designu. Existují zde podobnosti a propojení. Nicméně, ne každý design splňuje kritérium funkční novosti a nejistoty, jak je uvedeno v části této kapitoly, která se věnuje pěti hlavních kritériím pro výzkum a vývoj. Design hraje klíčovou roli v rozvoji a zavádění inovací. Jelikož schválená definice designu pro statistické účely doposud neexistuje, design může být popsán jako potenciální mnohostranná inovační činnost zaměřená na plánování a projektování postupů, technických specifikací a ostatních uživatelských a funkčních vlastností nových produktů a procesů. K takovým činnostem patří počáteční přípravy pro plánování nových produktů nebo postupů a práce na jejich navrhování a realizaci, včetně úprav a dalších změn. Tento popis klade důraz na kreativní/tvůrčí roli designu v rámci inovačního procesu, což je funkce potenciálně sdílená s výzkumem a vývojem, který je prováděný ve stejném kontextu. Některé činnosti související s designem mohou být považovány za výzkum a vývoj do té míry, že hrají roli v procesu vývoje produktu, který je zaměřen na něco „nového" (ale ne nutně na nové poznatky), je kreativní/tvůrčí a originální, může být formalizován (prováděn specializovaným týmem) a vede ke kodifikovanému výstupu, který má být předán vývojovému týmu. (...)
Výzkum, vývoj a umělecká tvorba 2.64
Design někdy bývá charakterizován použitím uměleckých metod. To je další potenciální
oblast překrytí. Aby bylo možné řešit diskuzi o výzkumu, vývoji a umělecké tvorbě, může být užitečné rozlišovat mezi výzkumem pro umění, výzkumem v oblasti umění a uměleckým vyjádřením.
Výzkum pro umění 2.65
Výzkum pro umění spočívá ve vývoji produktů a služeb tak, aby vyhovovaly potřebám vyjádření umělců a interpretů. V tomto oboru podnikání existují podniky, které věnují podstatnou část svých zdrojů na výzkum a vývoj v této oblasti. Tyto podniky se například
zapojují do experimentálního vývoje s cílem vyrábět nové elektronické hudební nástroje,
které by vyhovovaly potřebám skupiny interpretů. Další typy výzkumných a vývojových
organizací (hlavně univerzity a technické ústavy), také hrají roli při prozkoumávání nových technologií pro múzická umění (např. pro zlepšení kvality audio/videozáznamů). Činnost zaměřená na podporu zavedení nových organizačních nebo marketingových metod ze strany uměleckých institucí (reklama, finanční řízení, atd.), se může kvalifikovat jako výzkum a vývoj, ale při provádění tohoto rozhodnutí je potřeba opatrnosti. Tato oblast provádění výzkumu a vývoje je již pokryta sběrem stávajících dat.
Výzkum v oblasti umění (studie uměleckého vyjádření) 2.66
Základní nebo aplikovaný výzkum přispívá k většině studií umění (muzikologie, dějiny
umění, divadelní vědy, mediální studie, literatura atd.). Veřejné výzkumné instituce by mohly hrát roli ve vybraných oblastech výzkumu (stejně jako některých souvisejících výzkumných infrastrukturách - například knihovnách, archivech, atd. - jsou často spojovány s uměleckými institucemi, jako jsou muzea, divadla, atd.). Co se týče ochranné a restaurátorské činnosti (pokud není zahrnuta do výše uvedené skupiny), doporučuje se identifikovat poskytovatele těchto technických služeb jako vykonavatele výzkumné a vývojové činnosti (zaměstnávání výzkumných pracovníků, publikace vědeckých prací atd.). Tato oblast provádění výzkumu a vývoje je již do značné míry pokryta sběrem stávajících dat.
Umělecké vyjádření versus výzkum 2.67
Samotný umělecký výkon je obvykle z výzkumu a vývoje vyloučen. Umělecké výkony
nesplňují kritérium novosti výzkumu a vývoje, protože hledají nový výraz, spíše než nové
poznatky. Také není splněno kritérium reprodukovatelnosti (jak přenést potenciálně
vyprodukované dodatečné poznatky). V důsledku toho nelze předpokládat, že umělecké
vysoké školy a katedry umění na univerzitách budou provádět výzkum a vývoj bez dalších podpůrných dokladů. Existence umělců, kteří navštěvují kurzy v těchto institucích, není pro měření VaV relevantní. Vysokoškolské instituce přesto musí být hodnoceny případ od případu, pokud udělují doktorské tituly umělcům za umělecké výkony. Doporučuje se přijmout „institucionální" přístup a zohlednit pouze umělecké výkony uznané jako výzkum a vývoj vysokoškolskými institucemi, a to jako potenciální výzkum a vývoj (bude dále používán při sběru dat).
Výzkum a vývoj v sociálních a humanitních vědách a umění
2.102 V definici výzkumu a vývoje v tomto manuálu, zahrnuje fráze "poznání lidstva, kultury a společnosti" sociální a humanitní vědy a umění. Také pro společenské vědy, humanitní vědy a umění, je velmi užitečné použití jasných kritérií pro identifikaci výzkumu a vývoje, jako je například patrný prvek novosti a zacházení s nejistotou, pro definování hranice mezi VaV a souvisejícími (rutinními) vědeckými činnostmi, stejně jako nevědeckým zkoumáním. Pro identifikaci výzkumné a vývojové činnosti musí být vzaty v úvahu koncepční, metodologické a empirické složky daného projektu.
2.104 Na humanitní vědy by mohl být aplikován stejný postup jako na umění (studie týkající se literatury, hudby, výtvarného umění, divadla, tance a dalších múzických umění). Může být zdůrazněna jejich historická nebo srovnávací povaha, jakož i příslušné role univerzit a dalších institucí specializovaných na vývoj vědeckých zásad, kterých by se měli držet badatelé v této oblasti.
2.105 Možné oblasti výzkumu a vývoje představuje široká škála zdrojů používaných v
historii, archeologii, jazykových a právních studiích a různých metod používaných
výzkumnými pracovníky. Mělo by být doporučeno přijetí pěti hlavních kritérií VaV, zejména s odkazem na novost, kreativitu/tvůrčí činnost a převoditelnost a/nebo reprodukovatelnost.
Zdroje: FRASCATI_MANUAL.pdf (tacr.cz)
Další informace naleznete na stránkách Rady pro výzkum a inovace
Vyhledávání ve veřejně přístupných datech IS VaVaI: https://www.rvvi.cz/
Dokumenty
- DEFINICE DRUHŮ VÝSLEDKŮ (kap. 5., s. 28--43) / Předávání údajů do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
RIV – Rejstřík informací o výsledcích 2024
- Definice odborné knihy pro RIV, kritéria (aktualizováno 2024)
- Frascati manuál 2015 pdf (TAČR) - Pojmy a definice pr identifikaci výzkumu a vývoje
- Nové obory: Číselník skupin oborů podle Frascati manuálu
- Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů
- Recenzovaná odborná periodika v oboru umění
Vaše přesné údaje o výsledcích k vyplnění záznamů o vaší vědecké publikační činnosti vykazované za FUD posílejte na adresu klara.mrkusova@ujep.cz. Nejpozději do konce ledna přednostně hlašte výsledky RIV z poskytnuté podpory MŠMT (do 10. února se za FUD odesílají na Centrum informatiky UJEP). Nejpozději do konce února hlašte výsledky ostatních projektů.(Obvykle do 8. března daného roku se záznamy kontrolují a uzavírají za celou UJEP).
Máte-li, nahlaste své identifikátory vědce! Vykazují se v RIV.
- Identifikátor vědce ORCID - Open Research and Contributor ID
- Identifikátor vědce Scopus Author ID (v rámci databáze Scopus)
- Identifikátor vědce ResearcherID (v rámci Web of Science)
Údaje zašlete na adresu obd@rt.ujep.cz. Uvádějte i své osobní číslo zaměstnance.
Technické potíže s vnášením údajů do obd systému hlašte ing. Hájkové na obd@rt.ujep.cz.
Povinné hlášené údaje do systému obd.ujep.cz
- Druh výsledku, který splňuje kategorie a kritéria RIV dle Rady pro výzkum, vývoj a inovace (u článků pouze v recenzovaných periodikách, nejlépe v databázi WoS ID, EID Scopus):
- Přesný a úplný publikovaný název výsledku v českém jazyce a v anglickém jazyce:
- Počet, jména a tituly všech tvůrců (domácí tvůrce musí být v systému FUD, tvůrci z jiných institucí, u zahraniční tvůrců uvádějte včetně země původu):
- Klíčová slova v českém a anglickém jazyce:
- Popis výsledku v původním / českém a anglickém jazyce:
- ISBN, ISSN publikace, rozsah stránek příspěvku a počet stran, počet výtisků, místo a stát vydavatele:
- u článku v recenzovaném periodiku uvádějte způsob publikování (Open Access, omezený přístup, pouze metadata), (pokud existuje kód WoS podle Web of Science, EID v databázi Scopus)
- u konference, výstavy, workshopu uvádějte datum zahájení a ukončení akce, místo konání akce, počet domácích a zahraničních účastníků (pouze vystavujících), zda je akce zahraniční, evropská, celosvětová
- Odkaz/ přímý link na celý výsledek (webová stránka s plným textem výsledku výzkumu, uložená data publikace v pdf, apod., URL odkaz na el. uložení v repozitáři, apod. )
- DOI publikace, článku, (Digital Object Identifier)
- Typ zdroje financování (O/ operační program mimo státní rozpočet, R/ rámcový program EK mimo státní rozpočet, V/ jiné veřejné zdroje, N/ neveřejné zdroje, I/ institucionální
PŘIDĚLENÍ DOI:
Doi (Digital Object Identifier) – je unikátní mezinárodní identifikátor digitálního objektu v elektronickém prostředí. Doi číslo zajišťuje ve svém principu jednoznačnou dohledatelnost konkrétního dokumentu na webu. Doi čísla lze přiřadit publikaci, časopisu, článku, kapitole v knize atd., přičemž nezáleží na tom, zdali je dokument volně dostupný. Doi se přiřazuje pouze publikovaným verzím dokumentů. Doi přiděluje konkrétním dílům Vědecká knihovna UJEP, a to na základě členství UJEP v registrační agentuře (CrossRef).
Proces přidělení je popsán na stránce zde: https://knihovna.ujep.cz/cs/prideleni-doi
Pro druh = J: DOI článku
Pro druh = B: DOI knihy
Pro druh = C: DOI kapitoly v knize
Pro druh = D: DOI článku ve sborníku
Kontakt:
e-mail: doi@ujep.cz
nebo
Bc. Jiří Mašek
tel.: (+420) 475 286 013
e-mail: jiri.masek@ujep.cz
Kontakt na FUD:
e-mail: klara.mrkusova@ujep.cz
tel.: (+420) 475 285 187, 720 695 790
METODIKA K VYPLŇOVÁNÍ ÚDAJŮ RIV 2023
(HLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ ZA ROK 2023)
Celý dokument zde: https://www.isvavai.cz/dokumenty/RIV23_3.2.0_v1.pdf
Pro výsledky FUD jsou významné především:
Kategorie Publikační výsledky:
- J/ Recenzovaný odborný článek - Jost - Mohou se uplatnit pouze články v recenzovaných periodikách, nejsou-li výsledky v databázích Scopus a WoS /Web of Science (Jimp, Jsc).
- B/ Odborná kniha;
- C/ Kapitola v odborné knize;
- D/ Stať ve sborníku (již pouze recenzovaném a v databázi Scopus a WoS, s ISBN)!
Kategorie Nepublikační výsledky:
- EA/ Uspořádání výstavy s kritickým katalogem s charakterem odborné knihy; Enektritv případě uspořádání výstavy bez kritického katalogu, pouze prezentující výsledky výzkumu a vývoje, nikoliv zaměřená obecně s osvětovým charakterem;
- W/ Uspořádání workshopu;
- Fuzit / Užitný vzor; FP/ Průmyslový vzor;
- G/ technicky realizované výsledky (Gprot / prototyp, funkční vzorek)
- M/ Uspořádání konference (za účasti vědeckých pracovníků, prezentující výsledky výzkumu, vývoje a inovací);
- O/ Ostatní (dle manuálu Frascati TAČR - viz kapitolu výzkum, vývoj a umělecká tvorba), výstupy uměleckého výzkumu);
- A / Audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty
- I / Inovace (/novace výrobku představuje výrobek, který se od dřívějších výrobků stejného producenta liší svými charakteristikami nebo užitnými vlastnostmi. Jde o významná zlepšení stávajících výrobků, jež se mohou projevit změnami složení či materiálovými změnami, řešeními komponent či jinými charakteristikami zlepšujícími jejich užitné vlastnosti nebo výkon.).