V roce 2023 se kurátorkami Galerie Rampa stávají Kristýna Mouchová a Hana Sedláčková.

V tomto roce Galerie Rampa představí výstavní cyklus s názvem V případě změny se skládá z dvou výstav na sebe navazujících. Sleduje téma změny, transformace a zkoumá jej z různých úhlů pohledu, přístupů a kontextů. V našich každodenních životech jsme konfrontováni s neustálými proměnami. Prožíváme je vnitřně a to tak, že se sami stávají příčinou všech možných přirozených aspektů života, či si ji sami vědomě přivádíme. Na druhé straně ji prožíváme kolem nás, a to v mezilidských vztazích, ve společnosti, v krajině. V tomto nestálém stávání se se snažíme najít stabilitu a jistotu. Snažíme se udržovat naše tělo i duši klidnou, neroztěkanou. Jsou to naše osobní boje proti procesu změn, které však nelze vyhrát a jediným možným východiskem je smíření se. Dynamická povaha v nás i všeho kolem nás pak zůstane možná tím jediným pevným bodem.

Výstavní cyklus 1|2
– Tekoucí identity

Slovní spojení „Já jsem….Já mám…Věci se tak mají…” věty, které se zdají jako něco stabilního, říkáme je s vnitřním klidem a sebevědomím. Přesto je identita osobnosti neustále konfrontována s procesem času – proměnou. Tyto transformace si člověk přivádí buď sám, nebo se jednoduše stanou. Mohou to být procesy stárnutí, změna osobní víry, akt kreativity či svobodné vůle. Fyzické i psychické změny mohou být příjemné, mohou být ale také vysoce nekomfortní. Člověk je neustále v pohybu, neustále se mění, přesto se snaží stále něčím být, nejlépe něčím originálním, autorským, individuálním a speciálním.
Výstavní projekt si dává za úkol představit díla autorek a autorů, kteří provádějí sebereflexi a diskurz s vnímáním svých proměn, zároveň se snaží dojít až k určité katarzi. Tvorba je osobní výpovědí, pokusem o smíření se s tím, že život je nekonečné stávání se.

Výstavní cyklus 2|2
– Fluidní společnost

Hlavní téma transformace, které doprovázelo individuum v předešlé výstavě se nyní zaměřuje směrem ven, k našim vztahům, společnosti, kultuře a Zemi. Změna se totiž neděje pouze v našich soukromých příbězích ale stává se i v těch veřejných. Po přijetí dynamiky našich soukromých životů a veřejného světa, jediným stabilním místem se nám mohla stát země pod nohama a nebe nad hlavou. I tuto představu však výstava konfrontuje. Proměny v našich vztazích a společenské transformace neustále narušují naši touhu po stabilitě a jednotě. Zlepšují se technologie, kultury se promíchávají a lidé se odcizují, poté znovu sbližují. Známé okolí se mění v neznámé, pak je znovu rozeznatelné a tak stále dokola. Země se nám mění pod nohama a současná ekologická situace je pouze jednou z mnoha příkladů takovýchto stávání se.
Jak se smířit s těmito proměnami? Je vůbec možné procesy zpomalit?